Někteří z vás si možná pamatují náš úplně první blogový článek z počátku roku 2023. Přečíst si ho stále můžete zde. Leden je tradičně obdobím zahradních předsevzetí, a tak jsme si tehdy stanovily velmi ambiciózní plány, které měly popošoupnout naše pěstitelské snahy zas o kus dál a v některých případech taky úplně jiným směrem. Naštěstí jsme si nedaly pevnou lhůtu pro jejich splnění, a tak se po dvou letech můžeme podívat, jak se nám je podařilo (ne)naplnit.
Omezení rašeliny v zahradničení je pro nás stále úkol číslo jedna. Jak se mezi některými zahradníky říká, každé ušetřené kilo se počítá. Během posledních dvou sezón jsme předpěstovávaly sazenice v kokosových tabletách Jiffy, které neobsahují rašelinu a současně snižují potřebu plastových sadbovačů. Klíčivost při jejich použití byla více než 80 %. Při předpěstování je důležité udržovat tablety stále vlhké a před přesazením je dobré naříznout nebo zcela odstranit buničinu – rostliny se pak rychleji uchytí. Tento způsob je skvělý pro rajčata, dýně nebo chilli ale není ideální pro všechny výsevy a to hlavně z důvodu množství: 1 tableta= 1 rostlina.
Naše pokusy o vlastní substrát bez rašeliny tak úspěšné nebyly. Stále hledáme ideální náhradu, která by měla podobné vlastnosti jako rašelina. Jeden recept jsme s vámi sdílely už v článku o hliněných kostkách. Ten kromě jiného obsahuje i kokosové vlákno. Kokosové vlákno je nejběžnější substitucí rašeliny, ale protože u nás kokosové palmy nerostou, snažíme se najít lokálnější alternativu. Loni jsme si proto založily listový kompost, který by měl substrát obohatit o živiny a vylehčit jeho strukturu. Abychom rozklad listů ještě víc urychlily, uložily jsme je nasekané. Pomohly jsme si vysavačem na listí, který nám je rovnou nadrtil. Stejně tak dobře funguje i přejetí nahrabaného listí sekačkou:) Až bude listovka hotová, bude náš plán hlína-listovka-perlit/písek a případně troška vermikompostu. Zatím používáme německé substráty Gramoflor se sníženým nebo nulovým obsahem rašeliny, které jsou dostupné i na naší kamenné prodejně.
(Blanka-jihomoravská zahrada)
Založit žížaliště a mít vlastní vermikompost bylo mým velkým přáním. Je to skvělá příležitost, jak zpracovat rostlinný odpad z kuchyně a zužitkovat posekanou trávu ze zahrady. Pečlivě jsem nastudovala postupy, přivezla si domů první kalifornské žížaly a pustila se do toho. Jenže pak přišly vydatné deště. Tráva, která měla sloužit jako krmivo pro žížaly, slehla a spustil se příliš intenzivní kompostovací proces, který vedl k prudkému nárůstu teploty, což vedlo k hromadnému útěku všech nasazených žížal (…věříme, že stihly utéct..). První pokus tedy nevyšel podle představ, ale nevzdávám to a hledám odborné rady u těch nejzkušenějších. Než se dopracuji k novému vlastnímu vermikompostu, budu používat náš nový objev vermikompost ze Slovácka.
V tomto bodě jsme obě byly spíš línější než aktivní. Začaly jsme sice pěstovat zimní zeleninu v záhonech, kde neryjeme, ale bez větších ambicí. Osvědčila se nám růžičková kapusta a v mírných zimách tady přežije i brokolice. Kapustu Nero di Toscana máme dokonce už třetím rokem a úspěšně ji převychováváme na trvalku– je výborným zdrojem čerstvé zeleniny do polívky po celou zimu. V nevyhřívaném skleníku se umí dařit i nehybridním českým salátům, např. Mělnický máj jsme loni sklízeli v lednu. Ještě nás ale stále čeká slíbená rychlená čekanka, hořčice a špenát. Nekrásnějším výsledkem naší leností byl loňský pór. Sice si teď nejsme jisté, jestli se jednalo přímo o zimní pór, ale úspěšně přežil celou zimu a v dalším sezóně jsme měly jeho mladé sazeničky po celém záhoně.
Máte svoje speciální tipy na zimní zeleninu? Doporučíte nám, co bychom měly vyzkoušet letos?
Naše zahrady se staly za uplynulé roky domovem pro spoustu živočichů. Na jihomoravské zahradě jsme si konečne vybagrovaly rybník, který okamžitě osídlily žáby a vážky. Ptáci z okolí si zde zřídili lázně a v létě jim rybník slouží jako nekonečné pítko. V živých plotech z jilmu a ptačího zobu tak máme rok od roku více hnízd.
Některé kouty zahrady necháváme zcela napospas divoké louce. Řízeně neuklizená hromada větví a listí poskytují útočiště malým savcům a ježkům. Díky tipům od zákazníků jsme také zjistily, jak správně podpořit čmeláky (doporučujeme si vyhledat odborné weby, které se zabývají potřebami českým čmeláků), a překvapilo nás, jak velkou oblibu si mezi dětmi získaly ježčí boudy s granulemi, takže tu letos na podzim také zaangažujeme.
(Tereza- severomoravský balkón)
Balkón je mou malou laboratoří. Už druhým rokem tu učím žít mou popínavou anglickou růži Claire Austin v květináči. Kromě plísně, kterou jsme poléčili změnou stanoviště a roztokem z mýdlové vody, se jí daří čím dál tím lépe a hned druhý rok dosáhla bez mála na 2 m výšky.
Velmi se mi tady osvědčily textilní květináče, ve kterých se daří trvalkám i jiřinám. Jen je důležité myslet na časté zavlažovaní, protože zvlášť v srpnu mají květináče tendenci vysychat. Proto do substrátů přidávám hydrogel nebo ovčí peletky v přiměřeném množství. Nedávno jsem dostala taky velmi dobrou radu využít pro ty největší objemy ola lahev, se kterou se dá vlhkost substrátu hlídat přece jenom o trošku líp. Textilní květináče mají pro bálkóny mnoho benefitů a tak s němi hodlám experimentovat dál. Cítím v kostech, že je čas zasadit na balkóně první strom.
Mým osobním tipem je nebát se ani semínkových směsí divokých rostlin, které nejsou primárně určené pro balkón. Ve staré plastové nádobě na maso, do které jsem vyvrtala několik děr se velmi dobře dařilo Hmyzímu bufetu, který mi nahradil odcházející cukrový hrách.
Letos jsme si žádná nová předsevzetí nedaly, protože cítíme, že si s těmito ještě bohatě vystačíme. Možná je čas udělat krok zpět a poznat své zahrady zas o něco lépe, abychom mohly začít přemýšlet třeba o větších změnách. Takže letos vyhlašujeme rok pozorování.
Budeme rády když s námi budete sdílet i vaše plány!
Tereza a Blanka
P.S. Tento blogový článek jsme psaly společně. I když každá zahradničíme na opačných koncích moravy na zahradách, které jsou odlišné, bereme je jako jeden celek. To, co nejde u jedné, se vyzkouší u druhé. Předpěstujeme na severu, zasadíme na jihu:)
SDÍLET :
